Velké maličkosti

Ústřední postavou je čtyřiačtyřicetiletá Ruth. Sama vychovává dospívajícího syna a pracuje jako zdravotní sestra na novorozeneckém oddělení. Pro svou práci skutečně žije. Po dlouhých letech praxe již ví, co říct či udělat v tu správnou chvíli. V nemocnici se právě narodil chlapeček Davis a Ruth se má o miminko v rámci výkonu svého povolání postarat. Provede tedy jako vždy veškerá základní vyšetření, ale následně se ukáže, že rodiče tohoto dítěte jsou aktivními členy neonacistického hnutí, a Ruth je černoška. A právě v tom tkví největší problém. Zmiňovaní rodiče si nepřejí, aby se jejich dítěte dotýkal kdokoliv jiné barvy pleti než bílé, takže Ruth dostane přikázáno od svých nadřízených, že na miminko nemá v žádném případě sahat nebo s ním mít cokoliv společného. Chlapeček posléze podstoupí poměrně rutinní zákrok (obřízku) a je potřeba na něj po operaci dohlížet, než bude vrácen zpět rodičům. V nemocnici však dojde k situaci akutního nedostatku personálu a Ruth se stane jedinou dostupnou posilou. Dostane tedy za úkol na malého pouze dohlížet, aniž by se ho dotýkala. Naneštěstí u dítěte dojde v tu samou chvíli k zástavě dechu. Ruth stojí před situací, zda se dítěte skutečně ani nedotkne a stoprocentně uposlechne příkazu, že se za žádných okolností o dítě nebude aktivně starat. Nerada bych prozrazovala další detaily, co Ruth udělala, popřípadě neudělala. Stěžejní věcí zůstává, že malý Davis naneštěstí umírá. Právě od této zápletky se odvíjí celá kniha.

Ruth se stane obviněnou z vraždy a případ putuje k soudu. Předtím než je soud zahájen, Ruth retrospektivně vypráví svůj životní příběh, od dětství až do dospělosti. Jak vyrůstala v chudé černošské rodině a celý život se snažila bořit všechny mýty a stereotypy, které bývají s černošskými dětmi z nižších tříd spojovány, což se jí také podařilo. I přese všechnu snahu se však ocitla v této nešťastné situaci.

Další postavou vyprávějící svůj příběh je Turk, otec zesnulého miminka, který se i se svou ženou aktivně hlásí k neonacismu. Také on v jednotlivých kapitolách vypráví životní peripetie. Jak se vůbec k neonacismu dostal a jak tento směr ovlivňoval celý jeho budoucí život. Příběh aktivně vypráví ještě postava Kennedy, právní zástupkyně Ruth. Každá ze tří zmiňovaných stran popisuje příběh ze své pozice, se svým pohledem na věc. 

Kniha Velké maličkosti byla skutečně zajímavá a jsem si jistá, že na každém zanechá otisk, nebo nás přinejmenším donutí se zamyslet -nad společností, nad námi samotnými. Jodi Picoultová je perfektní vypravěčkou a v tomto příběhu nás o svých schopnostech opět přesvědčí. Kladně hodnotím především to, jak autorka zajímavě popsala dnešní situaci ve Státech. Přestože je samozřejmě oficiálně nastolena rovnoprávnost a nulová diskriminace, všichni tušíme, že to tak úplně není a k diskriminaci stále dochází.

Nejsem si však úplně jistá, nakolik se bílá autorka z privilegovaného prostředí může vcítit do toho, jak se skutečně cítí člověk, který je diskriminován z důvodu barvy pleti. Tato myšlenka se ve mně celou dobu trochu bila. Zda skutečně dokáže, ačkoliv má téma dokonale nastudováno, danou situaci věrohodně popsat. Další věc, která mi chvílemi úplně neseděla, byly jednotlivé charaktery postav. Náročnějším čtenářům se možná budou jevit příliš prvoplánově -od začátku knihy víte, kdo je „ten zlý“ a kdo „kladný hrdina“. Na jedné straně Ruth, která se vždy výborně učila, její syn taktéž, manžel padl ve válce. Na opačné straně Tuk Bauer, radikální neonacista a zapřisáhlý rasista, kterému se nikdy příliš nedařilo.

Velké maličkosti

Autorkou recenze je Romana Novotná