Série Tisíc a jedna noc 1-8

Sbírka Tisíce a jedné noci se stala součástí zlatého fondu světové literatury. Toto výjimečné dílo inspirovalo přední světové literáty a mělo velký vliv na evropskou uměleckou tvorbu. Od vydání prvního překladu do evropského jazyka uplynulo již 300 let!

Ojedinělé dílo vzbuzuje dodnes pozornost bohatstvím a důmyslností příběhů, exotickým koloritem, vtipem a kresbou nevšedního prostředí, znaky, které jim vtiskli vypravěči, aby stejně jako Šahrazád zaujali posluchače. Výběr námětů je široký, od krátkých anekdot po legendy, které prostým posluchačům dávaly naději, že na každého někde čeká bohatství a štěstí.

Luxusní, plně ilustrované, v hedvábí vázané vydání v uznávaném překladu prof. Felixe Tauera, s bohatým poznámkovým aparátem.

 

Záznam  pořadu Káva o čtvrté na ČRo Praha, jehož tématem bylo odeonské vydání Tisíce a jedné noci, si můžete poslechnout na internetu:

http://www.rozhlas.cz/default/default/rnp-player-2.php?id=2229432&drm

Přidat komentář

Hedvábný obal, zlatá ořízka, osm různě tónovaných svazků. Nové vydání sbírky Tisíc a jedna noc bude jedním z největších knižních projektů letošního roku.

Dnes se na trhu objeví první díl, který provázejí barevné ilustrace slovenského výtvarníka Karola Ondreičky. Ta volba není náhodná: luxusní podoba arabské klasiky vznikala v česko-slovenské spolupráci, jen s tím rozdílem, že Češi se mohli opřít o záslužný překlad Felixe Tauera z přelomu padesátých a šedesátých let. Tauer do češtiny převedl takzvané kalkatské vydání Tisíce a jedné noci, považované za jedno z nejúplnějších a nejspolehlivějších.

„A vezír králův měl dvě dcery, starší se jmenovala Šahrazád amladší Dunjázád. Ta starší četla knihy, dějiny a životopisy králů předchozích a zprávy o národech minulých. Říkalo se, že sebrala tisíc knih z knih dějepisných, týkajících se zašlých národů a dávno zmizelých králů a básníků,“ patří k nejznámějším pasážím z Tisíce a jedné noci.

V těch nocích bojuje krásná a důvtipná Šahrazád svými příběhy o život. Zklamaný král Šahrijár, který vládne perskému Samarkandu, se totiž po nevěře své ženy rozhodne každou dívku, s níž stráví noc, popravit.

Ale to všechno je jen rámec: ve skutečnosti jde o džiny, rybáře, darebáky, otrokyně, hrbáče, obry, zakleté jinochy, létající koně i cesty námořníka Sindibáda. Sbírka Tisíc a jedna noc se rodila několik století v různých zemích, utvářela ji fantazie mnoha vypravěčů a kompilátorů a konečné znění jí dalo arabské prostředí.

Nejstarší části pocházejí z Indie a Íránu, poté se příběhy rozrostly v Iráku a „dozrávaly“ v Egyptě -zřejmě až do 18. století.

„Egyptské náměty mají povýtce lidový ráz. Hýří humornými, groteskními, satirickými a anekdotickými příběhy, jejichž hrdiny jsou prohnaní taškáři, šibalové a podvodníci, a nešetří ani ostrou sociální kritikou vůči představitelům státní moci,“ píše v předmluvě arabista Jaroslav Oliverius.

Ostatně jak podotýká Oliverius, hrdinkami řady příběhů jsou ženy, které oklamaly muže - to se zrcadlí například ve Vypravování o ženě, která napálila čtyři zamilované muže nebo ve Vypravování o ženě rolníkově, která podváděla manžela s pastýřem.

Kromě žánru pohádky se v souboru objevují i romány, pověsti, bajky, anekdoty, novely, cestopisy a realistické texty. Z mnoha příběhů však prosluly jen některé - Sindibádova dobrodružství, Alí Baba a čtyřicet loupežníků či Aládín a kouzelná lampa.

Pražské nakladatelství Euromedia Group rozvrhlo sbírku do osmi svazků, stejný počet dílů mělo i klíčové vydání z let 1958 až 1963 z nakladatelství Československé akademie věd. První díl se prodává za 999 korun, všechny svazky se na trhu objeví do konce roku.
Náročná edice, která celkem obsáhne na šest set ilustrací (každý díl provází ilustrace jiného výtvarníka), vznikla u příležitosti třístého výročí překladu Tisíce a jedné noci do prvního evropského jazyka - francouzštiny.

Francouzský orientalista a archeolog Antoine Galland koncem 17. století objevil v Pařížské královské knihovně arabský rukopis, který přeložil a vydal v letech 1704-1715 (datace se však liší podle zdrojů). Dílo mělo velký úspěch a stalo se jednou z nejčtenějších knih 18. století.

I když je Tisíc a jedna noc občas označovaná za pohádky, je to mnohdy spíš čtení pro dospělé, včetně lechtivých narážek.

11.1.2011  Mladá fronta DNES  str. 7  Kultura

 

 

 

Přidat komentář

11. 1. 2011 proběhla v pražském Kaiserštejnském paláci slavnostní prezentace prvního svazku exkluzivní osmidílné řady Tisíc a jedna noc (Odeon). Dílo uvedli do života Hana Maciuchová a Josef Somr. Setkání se zúčastnil arabista Prof. PhDr. Jaroslav Oliverius, CSc. K příjemné atmosféře přispěla hudební skupina Ziriab.

Monumentální sbírka nazvaná Kniha Tisíce a jedné noci je pokládána za největší dílo fabulačního umění Orientu. Slavný soubor orientálních vyprávění se po staletí rozšiřoval, na jeho vzniku a vytváření se podíleli nesčetní anonymní vypravěči, tradenti, kompilátoři, literáti a redaktoři od Indie a Íránu až po Egypt. V 18. století se díky překladům začali se sbírkou seznamovat i západní čtenáři. Ojedinělé dílo vzbuzuje dodnes pozornost bohatstvím a důmyslností příběhů, exotickým koloritem, vtipem a vykreslením nevšedního prostředí a pozoruhodnou pestrostí námětů i stylů.

Toto výjimečné dílo inspirovalo přední světové literáty a mělo velký vliv na evropskou uměleckou tvorbu. Od vydání prvního překladu do evropského jazyka uplynulo již 300 let!

 

 

 

 

 

 

 

Josef Somr a Hana Maciuchová

 

 

 

 

moderátor Petr Vacek, generální ředitel EMG Andreas Kaulfuss, herci Josef Somr a Hana Maciuchová

 

 

 

 

moderátor Petr Vacek a arabista Prof. PhDr. Jaroslav Oliverius

 

 

 

 

 

moderátor Petr Vacek a generální ředitel EMG Andreas Kaulfuss

 

 

 

 

 

k příjemné atmosféře přispěla orientálním tancem Šárka Černá

 

 

Reportáž z včerejší slavnostní prezentace Tisíce a jedné noci (Odeon) v Kaiserštejnském paláci odvysílala ČT24 v Nočních událostech ve 23.15 - můžete vidět na:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/211411023000111-nocni-udalosti/

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přidat komentář

Zlomek příběhů, které vyprávěla chytrá orientální princezna Šírázád, později zvaná spíše Šahrázád, známe asi všichni.Stávaly se základem oblíbených pohádek, které nám zprostředkovávali zkušení vypravěči, žily si svým vlastním literárním životem.

Jen v češtině najdeme variace Hrubínovy, Petiškovy, Hulpachovy, Daniely Fischerové, ale také muzikálové libreto Vratislava Blažka. Nahlédneme-li hlouběji do času, dostaneme se až k Václavu Matěji Krameriovi a jeho Arabským pohádkám z roku 1795.

Ty by nás při bližším ohledání zdrojů zavedly – přes německé verze – až k Antoinu Gallandovi, francouzskému profesoru arabštiny.

Jeho parafráze vydané v letech 1704 až 1717 evropské čtenáře okouzlily. Jak by ne, Galland dobře znal vkus svých současníků a své verze orientálních vyprávění mu uzpůsoboval.

„Zájem o zdařilou Gallandovu parafrázi a údiv, který v Evropě vyvolaly v ní obsažené příběhy, vyústil v čtenářskou psychózu, srovnatelnou snad jedině s někdejší španělskou mánií pro fantastické rytířské romány,“ napsal v komentáři k nejobsáhlejšímu tuzemskému vydání orientálních předloh Felix Tauer.

Ke svému vlastnímu překladu pásma příběhů Tisíce a jedné noci se náš přední orientalista Felix Tauer (1893–1981) chystal vlastně už od svých univerzitních studií. První plody se objevily už na počátku dvacátých let.

O celek příběhů Tisíce a jedné noci, rozvržený do několika svazků, postupně jevily zájem různé nakladatelské domy, finanční tíseň však nikdy nedovolila projekt zdárně dokončit.

To se podařilo až v letech 1958 až 1963, kdy osmidílný komplet vyšel v tehdejším nakladatelství Československé akademie věd. Sice bez ilustrací, zato s doslovem, který, jak píše sám Tauer, „svými bezmála 140 stranami nabyl povahy monografie“. Tauer vycházel zejména z vydání, které pořídil a v letech 1839–1842 v Kalkatě vydal William Hay Macnaghten, doplňoval však tento zdroj, obecně považovaný za nejspolehlivější, i z jiných pramenů.

Co je to tedy vlastně za knihu, která se nám nyní dostává do rukou v exkluzivní výpravě. Odpověď nabízí orientalista Jaroslav Oliverius v zasvěceném doslovu:


„Monumentální sbírka nazvaná Kniha Tisíce a jedné noci (Kitáb Alf laila wa laila) je právem pokládána za největší dílo fabulačního umění Orientu. Na jejím vzniku a vytváření se po staletí podíleli nesčetní anonymní vypravěči, tradenti, kompilátoři, literáti a redaktoři od Indie a Íránu až po Egypt. Z literárněhistorického hlediska se řadí k památkám středověké arabské literatury, neboť je psána arabsky a na její podobě mělo rozhodující podíl arabské prostředí. Na Západě se o této sbírce často hovoří a píše jako o pohádkách Tisíce a jedné noci. To však zdaleka neodpovídá jejímu neobyčejně bohatému žánrovému fondu. Pohádky jako takové tvoří v Knize Tisíce a jedné noci poměrně malou část, i když je v ní mnoho pohádkových motivů, fantastiky a nadpřirozených jevů a bytostí. Kniha ve svém celku představuje neobyčejně pestrou směs epických žánrů – pověstí, legend, pohádek, příběhů a vyprávění z reálné historické skutečnosti, bajek, novel, cestopisných cyklů i rozsáhlých románů.“

 

13.1.2011  Literární noviny  str. 19  Nové knihy

Přidat komentář

Na vzniku se po staletí podíleli nesčetní anonymní vypravěči, kompilátoři, literáti a redaktoři od Indie a Íránu až po Egypt. První svazek z exkluzivní ilustrované osmidílné řady Tisíc a jedna noc už vyšel

Ty další budou postupně přicházet na knižní pulty v průběhu letošního roku, u příležitosti 300. výročí prvního překladu knihy do evropského jazyka.

Všechny svazky mají zlacenou ořízku s ozdobnou ražbou, která je dílem rodinné knihařské dílny Richard Mayer v německém Esslingenu, kde se také vyráběla unikátní Zlatá bible vydaná nakladatelstvím Euromedie Group v roce 2010.

 

14.3.2011  Olomoucký deník

Přidat komentář

Na Západě se o této sbírce hovoří jako o pohádkách Tisíce a jedné noci. Pohádky však jako takové tvoří v knize jen poměrně malou část, i když je v ní mnoho pohádkových motivů, fantastiky a nadpřirozených jevů a bytostí.

Ve svém celku představuje neobyčejně pestrou směs epických žánrů - pověstí, legend, pohádek, příběhů a vyprávění z reálné historické skutečnosti, bajek, novel, cestopisných cyklů i rozsáhlých románů.

Kromě toho vzbuzuje dodnes pozornost bohatstvím a důmyslností příběhů, exotickým koloritem, vtipem a kresbou nevšedního prostředí, znaky, které jim vtiskli vypravěči, aby stejně jako Šahrazád zaujali posluchače. Současně skýtá i mnoho zajímavých poznatků o islámských reáliích středověkého arabského Východu.

Již první evropský překlad těchto příběhů (Francie 1704-1715) byl nesmírně úspěšný - stal se (vedle Bible) nejčtenější knihou 18. století a byl nedílnou součástí mnoha rodinných knihoven.

Své pevné místo našel i mezi elegantními, bohatě ilustrovanými bibliofiliemi. Toto výjimečné dílo inspirovalo přední světové literáty Voltaira, Goetha, Stendhala a další. Od vydání prvního překladu do evropského jazyka uplynulo již 300 let! A nyní se dostává i k nám. Během letošního roku vyjde všech osm svazků s bohatými ilustracemi.

Všechny svazky mají zlacenou ořízku s ozdobnou ražbou, která je dílem rodinné knihařské dílny Richard Mayer v německém Esslingenu, kde se také vyráběla unikátní Zlatá bible vydaná nakladatelstvím Euromedia Group v roce 2010.

Takto ozdobené archy jsou převáženy do tiskárny v Banské Bystrici, kde jsou vyráběny knižní bloky. Motiv ražby na zlaté ořízce je totožný s motivem na hedvábí, které je v knihvazačství používáno pouze pro nejluxusnější vazby. Hedvábí je vyráběno v tkalcovně Bamberger Kaliko GmbH. S deskami obalu je spojeno pomocí speciálního stroje.

Do desek potažených hedvábím se vkládají knižní bloky. Po vyrobení desek potažených hedvábím se knihy balí. Každý svazek vychází v jiném barevném provedení.

Každá vyrobená kniha prochází přísnou kontrolou, zákazník musí dost perfektně odvedené dílo.

Výroba je technologicky i časově velmi náročná, vychází jen 3000 ks. Celý proces výroby trvá tři měsíce ve dvou zemích v Německu a na Slovensku.

Neměla by chybět v rodinné knihovně ani vám.

22.3.2011  Dáma  str. 34  Knižní novinky

Přidat komentář