Válka s Mloky

Válka s Mloky

Vzhledem k tomu, že kniha vznikala v atmosféře blížící se 2. světové války, nelze se divit tomu, že Čapek zmiňuje Andraese  Schultzeho, který: „…byl  za první války někde šikovatelem..“, jako paralelu s nastupujícím Adolfem Hitlerem.

Tak jako ve všech svých knihách, dokáže i zde Čapek vykreslit postavy děje tak barvitě, že má čtenář pocit, že je zná osobně a denně je může potkávat na ulici.

Například jednu z hlavních postav, kapitána Vantocha nastíní  jeho schopnost nadávat internacionálně (Citát: Tlustý, pleš a nadává i malajsky, aby toho bylo víc!) spolu s popisem  jeho prvního setkání s panem Bondym naprosto  dokonale.

Kdyby tato kniha neexistovala, v české literatuře by zelo prázné místo, které nelze zaplnit a kdyby tato kniha byla napsána v anglicky mluvící zemi, měl by Steven Spielberg o jednoho Oskara víc.

Dalším zajímavým atributem tohoto díla je jeho otevřený konec, nechávající na čtenářově fantazii zda nastane skutečně konec našeho světa takového, jaký jej známe, nebo zda zasáhne „vyšší moc“ a vše se v dobré obrátí.

Knihu jsem četla jedním dechem a často zaháním splín vybranými pasážemi s tohoto – dle mého názoru – unikátního knižního klenotu.

Nevěřím, že existuje někdo, kdo knihu ještě nečetl, ale kdyby přece – doporučuji nákup titulu co nejdřív a přeji příjemnou cestu „Z Čech až na konec světa“

….a pozor na mloky….

Autorkou recenze je Iveta Filanderová

Když na jednom opuštěném ostrově lidé objeví zvláštní učenlivé a inteligentní tvory – mloky, snaží se je využít ke svému prospěchu – jako levnou pracovní sílu, jako otroky.  Mloci, charakterističtí obrovskou schopností regenerace a rychlým množením se brzy stanou nepostradatelní pro lidskou společnost, nejen jako pracovní síla, ale i jako konzumenti. Lidé s touhou po zisku jim ale přesto nadále dodávají zbraně i potraviny. Malicherně se zabývají tím, jakou by měli mít mloci víru, ideologii, či který mlok je rasově nejčistější, ale je jim zcela jedno, co provádějí mloci ve svých podmořských továrnách. Výsledek na sebe nenechá dlouho čekat. Začíná pravá válka mloků proti lidem. S lidstvem to už vypadá bledě, když promluví autorovo svědomí - jeho vnitřní hlas, který mu nedá nechat lidstvo zcela vyhladit. Nastiňuje možné řešení nastalé situace, které je však pouze jednou z mnoha z možností.

Válka s Mloky

Válka s Mloky zaujme, nejen jedinečným autorovým stylem, ale i zajímavou formou. Ve druhé části knihy kde je děj tvořen mozaikou novinových a jiných tiskových zpráv o mlocích si můžeme náležitě vychutnat Čapkovo novinářské umění. Brilantní způsob, jakým Čapek zachází s jazykem, je ojedinělý v české, a troufnu si říci, i světové literatuře.

Válka s mloky, která byla napsána jako reakce na hrozící nebezpečí fašismu, je pro nás varováním před jakoukoliv totalitní ideologií. Nastiňuje však i spoustu dalších otázek, které jsou v dnešní době aktuální. Co všechno je člověk schopen udělat pro zisk? To s klidným svědomím obětuje vše, včetně svého lidství? Vždyť asi ne náhodou je vůdcem mloků člověk. Válku s mloky by si měl, myslím, přečíst každý. A ještě důležitější  je se nad touto knihou zamyslet. Někdy jsou to myšlenky nanejvýš znepokojující.

Autorkou recenze je Věra Dospělová

Válka s mloky

Některé části knihy byly tedy až moc "upovídané", jiné byly opravdu akční, další klasické sci-fi, ale celá knihy byla především k opravdu velkému zamyšlení, a to nejen z pohledu světové politiky, ale i takové "drobnosti", jako je chování lidí v rodinách.

Po celou dobu kniha postupně graduje až k opravdu strhujícímu konci, který jsem přečetl jedním dechem a po dočtení jsem si ihned řekl, že musím co nejdříve přečíst i další knihu od tak kvalitního autora, jakým Karel Čapek určitě je.

Není ale pravdou, že by celá kniha byla pouze k tomu, aby vás připravila na strhující závěr, to určitě ne.

Jak jsem již řekl, kniha má opravdu mnoho žánrů. A ty se také střídají v různých částech knihy. Není to tak, že by se skákalo ze žánru do žánru, ale vždy je určitému žánru věnována nějaká pozornost a příslušný prostor.

Kniha v sobě také nese plno narážek na současné dění - a i po těch letech je to stále aktuální, možná ještě více než dříve. Záleží pouze na vás, kolik z těchto narážek pochopíte, nebo na kolika z těch pochycených se zamyslíte.

Mně se ale líbí jedna věc - jedná se o knihu příběhovou, ale přesto s sebou tato kniha nese určité poselství, které si určitě nebere na mušku malé téma. Tím tématem není nic menšího než národností (a další) rozdíly. Jak jsem ale říkal, tak narážek tam je více, stačí důkladně číst.

Autorem recenze je Tomáš Pučík