Tituly autora Henry Kissinger

Henry Alfred Kissinger (*1923)

Americký politik, diplomat a politolog Henry se narodil v německém Fürthu. Jeho rodina uprchla v roce 1938 před nacistickou perzekucí Židů do Spojených států, kde Kissinger získal státní občanství v roce 1943. Po studiu ekonomiky v City College v New Yorku sloužil během druhé světové války v americké armádě a krátce i ve vojenské okupační správě Německa. Absolvoval s vyznamenáním Harvard College a doktorát získal v roce 1954 na Harvardově univerzitě. Zde působil jako profesor dějin diplomacie a politologie až do konce šedesátých let. Zároveň pracoval jako poradce pro různé americké vládní činitele v letech 1955–1968, za vlády Dwighta Eisenhowera, Johna Kennedyho a Lyndona Johnsona. Za prezidentství Richarda Nixona a Geralda Forda vykonával funkci předsedy Rady pro národní bezpečnost (leden 1969–listopad 1975) a zároveň se stal padesátým šestým ministrem zahraničí USA (září 1973–leden 1977).
Henry Kissinger obdržel řadu amerických i mezinárodních ocenění, z nichž nejvýznamnější je Prezidentská medaile svobody (nejvyšší americké civilní vyznamenání) z roku 1977, Medaile za svobodu z roku 1986 a Nobelova cena za mír z roku 1973.
Jako ministr zahraničí se stal jedním z nejvlivnějších členů vlády a dosáhl řady zásadních diplomatických úspěchů, které se týkaly amerických vztahů k Sovětskému svazu, Číně, Vietnamu a Střednímu východu.
Rozvinul politiku pružnějších vztahů mezi USA a SSSR – tzv. politiku détente –, která vedla k rozhovorům o snížení počtu strategických zbraní a posléze k podepsání dohody SALT I v roce 1972. Prosadil propákistánskou politiku v indicko-pákistánské válce koncem roku 1971, a zejména se zasadil o sblížení mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou na počátku sedmdesátých let (tzv. čínská karta), čímž se ustavila nová globální rovnováha sil.
Kissinger původně podporoval rozhodnou americkou politiku ve Vietnamu a prosadil mimo jiné bombardování severovietnamských základen v Kambodži (1969–1970). Později sehrál klíčovou roli v Nixonově vietnamské politice – ve vymanění se americké armády z jižního Vietnamu a v jejím nahrazení jihovietnamskými vojenskými silami. Po namáhavých vyjednáváních v Paříži s vládou komunistického severního Vietnamu se mu podařilo v lednu 1973 dohodnout tzv. čestný mír – smlouvu o neútočení, která jednak stanovila odchod amerických vojsk, jednak určila mechanismy pro trvalé mírové vypořádání mezi dvěma vietnamskými státy. Henry Kissinger začal úspěšně praktikovat tzv. kyvadlovou diplomacii na Středním východě, jejímž smyslem bylo zastavit arabsko-izraelské konflikty a zprostředkovat příměří (např. v izraelsko-arabské válce v roce 1973). Jejím důsledkem bylo omezení sovětského vlivu v oblasti a nastartování mírového procesu.
Henry Kissinger si získal značný vliv i jako politolog a odborník na bezpečnostní otázky. Kniha Jaderné zbraně a zahraniční politika (Nuclear Weapons and Foreign Policy, 1957) mu zjednala postavení přední teoretické autority v oblasti americké strategické politiky. Kissinger se v ní postavil proti politice „hromadné odvety“ vůči sovětskému útoku, koncepci ministra zahraničí Johna Fostera Dullese, a vypracoval koncepci „pružné reakce“, spojující použití taktických jaderných sil a konvenčních zbraní. Tato kniha společně s prací Nutnost volby (The Necessity for Choice, 1960), v níž omezil své pojetí „pružné reakce“ na konvenční zbraně, měla významný vliv na činnost Kennedyho vlády. Značného věhlasu ovšem dosáhly i další Kissingerovy knihy – Svět v období restaurace: Castlereagh, Metternich a obnovení mezinárodního řádu, 1812–1822 (A World Restored: Castlereagh, Metternich and the Restoration of Peace, 1812–1822, 1957), Obtížné partnerství: přehodnocení Atlantické aliance (The Troubled Partnership: A Reappraisal of the Atlantic Aliance, 1965), Americká zahraniční politika (American Foreign Policy, 1969), Roky v Bílém domě (The White House Years, 1979), Do protokolu: Vybrané projevy z let 1977–1980 (For the Record: Selected Statement, 1977–1980, 1981), Převratná léta (Years of Upheaval, 1982), Komentáře: Vybrané projevy a eseje (Observations: Selected Speeches and Essays, 1982–1984, 1985). Jeho kniha Umění diplomacie (Diplomacy, 1994) je celoživotním dílem zahrnujícím jak autorovy teoretické poznatky a analýzy, tak osobní zkušenosti ze světové politiky.