Kapitál v 21. století vychází česky
Naše nakladatelství Euromedia vydává 12. května pod značkou Universum české vydání mimořádně úspěšné knihy francouzského ekonoma Thomase Pikettyho Kapitál v 21. století. Obsáhlá publikace vyvolala ve světě živou debatu a stala se s více 1, 5 miliony prodaných výtisků jednou z nejprodávanějších a nejvlivnějších ekonomických knih roku 2014. „Publikování Pikettyho Kapitálu v 21. století je pro nás prestižní záležitostí. Je nám ctí zprostředkovat českým čtenářům myšlenky jednoho z nejvlivnějších ekonomů současnosti a seznámit je s dílem, které může změnit náhled na dějiny ekonomiky a konfrontuje nás s aktuálním společenským děním,“ říká Andreas Kaulfuss, generální ředitel společnosti Euromedia.
Pikettyho opus Kapitál v 21. století, který má v českém překladu Jany Chartier více než 650 stran, kritizuje prohlubující se majetkovou nerovnost ve světě a spatřuje v ní jedno z největších nebezpečí současného systému. Autor, který shromažďování nejrůznějších dat a jejich vyhodnocování věnoval 15 let, upozorňuje, že majetková nerovnost je stejná jako před sto lety a roste způsobem, který ohrožuje jak demokracii, tak ekonomiku.
Podle nositele Nobelovy ceny za ekonomii Paula Krugmana je Kapitál v 21. století „nejdůležitější ekonomickou knihu roku, a možná i celého desetiletí“. Časopis New Yorker označil Pikettyho dílo za „knihu, kterou nemůže ignorovat nikdo, kdo se zajímá o určující otázku naší éry“. Kapitál v 21. století také dominoval žebříčku nejprodávanějších knih deníku New York Times a získal mimo jiné ocenění Financial Times and McKinsey Business Book of the Year Award pro nejvlivnější business knihu loňského roku.
Sám autor tak kladné přijetí své knihy nečekal. „Reakce zcela předčily mé očekávání,“ říká Thomas Piketty a dodává, že úspěch jeho knihy podle něj „vychází ze skutečnosti, že existuje mnoho lidí v mnoha zemích, kteří si chtějí udělat svůj vlastní názor na nerovnosti, bohatství, veřejný dluh, atd., a které unavuje poslouchat, že hospodářské a finanční otázky jsou pro ně příliš komplikované“.
Jeho kniha tvrdí, že se dnešní svět vrací k „patrimoniálnímu kapitalismu“, kdy v ekonomice dominuje zděděné bohatství. Pikettycituje romány Honoré de Balzaca a Jane Austenové, aby popsal společenské uspořádání v Anglii a ve Franciina začátku 19. století. V neposlední řadě nabízí i možná řešení současných problémů.
Thomas Piketty působí jako profesor na pařížské Vysoké škole sociálních věd (EHESS) a na École d’économie de Paris. Je autorem mnoha historických a teoretických prací, které mu v roce 2013 vynesly cenu Yrjö Jahnssona udělovanou European Economic Association.
Ukázka:
Smysl peněz v klasickém románu
V románech z osmnáctého a devatenáctého století se peníze objevují všude, nejen jako abstraktní veličina, ale také a především jako hmatatelná a zcela konkrétní hodnota. Autoři neustále udávají částky tu ve francích, tu v librách, aby nás zpravili o příjmech či majetku svých postav. Není to proto, že by nás chtěli mořit čísly, ale proto, že tato kvantitativní vyjádření umožní čtenáři zafixovat si odlišná sociální postavení a tehdy běžnou životní úroveň.
Konkrétní peněžní sumy působí o to stabilněji, že růst byl v té době relativně pomalý, takže zmíněné hodnoty se v průběhu desetiletí mění jen postupně. V osmnáctém století byl průměrný růst produkce a příjmu na obyvatele velmi slabý. V době, kdy ve Spojeném království psala své romány Jane Austenová, tj. v letech 1800–1810, činil průměrný příjem zhruba 30 liber za rok.[1] A ani v letech 1720 či 1770 nebyl příliš odlišný. Byl to stabilní orientační bod, který existoval již za autorčina dětství. Jane Austenová věděla, že aby mohl člověk pohodlně a s určitou elegancí žít, cestovat a oblékat se, jíst a bavit se, mít minimální domácí výpomoc, bude třeba – podle jejích kritérií – disponovat nejméně dvacetinásobkem či třicetinásobkem této sumy. Její postavy nepociťují nedostatek, mají-li k dispozici ročně minimálně 500 až 1000 liber.
Ke struktuře nerovnosti a životní úrovni, kterou s sebou tato realita a její vnímání nesou, a především ke struktuře rozdělení majetku a důchodů, které z ní vyplývají, se ještě podrobněji vrátíme. V této chvíli je pro nás důležité, že při nulové inflaci a vzhledem k velmi nízkému růstu vypovídají tyto částky o velmi konkrétní a stabilní realitě. O půlstoletí později, v letech 1850–1860, dosahoval průměrný příjem sotva 40 až 50 liber ročně. Tehdejší čtenář zřejmě považoval sumy uváděné Jane Austenovou za poněkud nízké, ale nebyl nijak dezorientován. V období Belle Époque, tedy v letech 1900–1910, činil průměrný příjem ve Velké Británii 80 až 90 liber za rok. Ačkoli tehdy už byl růst značný, roční důchod ve výši 1000 liber – někdy i mnohem vyšší –, který spisovatelka uvádí, zůstává stále základním orientačním bodem.
Stejnou stabilitu finančních ukazatelů nacházíme v románu francouzském. Ve Francii otce Goriota, tedy v letech 1810–1820, se průměrný roční důchod pohyboval kolem 400 až 500 franků. Pokud tuto sumu vyjádříme v tourských librách, zjistíme, že důchody v předešlém režimu byly jen o málo nižší. Balzac, stejně jako Austenová, popisuje svět, kde je ke slušnému životu třeba nejméně dvacetinásobek či třicetinásobek této sumy. Klesne-li důchod Balzakových hrdinů pod 10 000 či 20 000 franků ročně, považují se za chudé. A i v tomto případě se budou řádové jednotky v průběhu devatenáctého století až do období Belle Époque měnit jen velice pomalu. Zůstanou pro čtenáře dlouho důvěrně známé.[2] Prostřednictvím několika málo slov umožňují číselné údaje výstižně popsat kontext, způsob života, panující rivality, celou civilizaci.
Mohli bychom zde uvádět další a další příklady z amerických, německých, italských a jiných románů ze zemí, které poznaly dlouhou měnovou stabilitu. Až do první světové války měly peníze konkrétní smysl a autoři románů ho neváhali využívat, zkoumat a udělat z něj literární nástroj.
[1] Odhady, které zde uvádíme, se týkají průměrného důchodu dospělého obyvatele, který se nám zdá relevantnější než průměrný důchod na obyvatele. Viz odborná příloha.
[2] Průměrný důchod činil v letech 1850–1860 ve Francii 700 až 800 franků ročně a v letech 1900–1910 potom 1300 až 1400 franků. Viz odborná příloha.
_____________________________________________________________________
Universum je jednou z nakladatelských značek společnosti Euromedia Group. Vycházejí pod ní překladové i původní encyklopedie, zeměpisné atlasy, slovníky a lexikony, obrazové publikace, naučné knihy z různých oblastí (např. řada věnovaná historii vojenství), průvodce a cestopisy. Od roku 2000 do prosince roku 2012 byla pod názvem Universum vydávána velká všeobecná encyklopedie, která vyšla v několika aktualizovaných vydáních různých rozsahů a ze které vzešlo i několik menších odvozených projektů.
