Dům na prahu noci

DŮM NA PRAHU NOCI

Kniha, která voní jako mořská sůl, káva a limoncello, čtenáře přenese na malebný italský ostrov nedaleko Sardinie. Zde sledujeme osudy obyvatel od první světové války až po přijetí eura skrze životy příslušníků jedné rodiny. Nádherná rodinná sága, která se i díky kouzelné obálce stane chloubou vaší knihovny…

Kouř

KOUŘ

Vítejte v tak trochu jiné viktoriánské Anglii. Britský autor s českými kořeny Dan Vyleta ve své tlusté knize líčí svět, v němž jsou špatné myšlenky doprovázené oblaky černého kouře plynoucího z těla ven. Jenže co je vlastně dobro, a co je zlo? Nezapomenutelný román se steampunkovou atmosférou.

Manželé odvedle

MANŽELÉ ODVEDLE

Dávejte si pozor na sousedy! Mladí manželé Anne a Marco navštíví pár ve vedlejším domě, ale když se vrátí domů, zjistí, že jejich půlroční dcerka zmizela. Co se stalo? Shari Lapena napsala knihu, která záhy po vydání získala označení „thriller roku“. Posuďte sami, jestli se od téhle knihy dokážete odtrhnout – nám se to totiž nepodařilo…

Podsvětí

PODSVĚTÍ

V hlubinách pražského metra se probudilo něco zlého… Mladého českého autora Michala Šefaru  labyrint pražského metra inspiroval k napsání knihy, kterou nelze snadno zařadit. Obsahuje směs thrilleru, špetku hororu a tajemný nádech konspirace. Po přečtení si cestu metrem dvakrát rozmyslíte!

Poslední

POSLEDNÍ

Měla to být další z řady hloupých reality show. Jenže zatímco soutěžící lovili veverky nebo plnili různé úkoly, svět se změnil… A soutěžící si to neuvědomili. Vše považují za součást hry. Poslední je nervy drásající thriller, který slupnete natotata. A hlavní hrdinku, která musí použít veškerou vynalézavost, aby přežila.

Vegetariánka

VEGETARIÁNKA

Fenomén. Román oceněný prestižní Man Bookerovou cenou, který vychází ve více než 20 zemích celého světa. Vegetariánka vypráví podivuhodný příběh ženy, kterou děsivé sny odradí od konzumace masa. Jenže následky jsou ještě děsivější než noční můra…

Jaká je vaše nejoblíbenější stanice pražského metra?

Každá má něco do sebe. Nejvíc mě ale asi fascinuje Anděl, bývalá Moskevská…

Proč?

Když tam před pár lety byla rekonstrukce, našel jsem tam nasprejovaný nápis: "Chodíš tudy denně a možná ti utíká radost, krása, láska, jen proto, že ti to za minutu jede." To mě inspirovalo.

To byl ten bod, kdy jste se rozhodl o metru napsat knihu?

Ano, to byl ten zlom. Lidi metro chápou jenom jako způsob, jak se dostat z bodu A do bodu B a přitom je to hrozně zajímavé prostředí. Každá stanice je trochu jiná, stejně jako tváře cestujících. Vlastně je to téměř živý organismus, to jsem chtěl zachytit.

Máte oblíbenou linku metra?

Béčko, žlutou. Protože je nejdelší a každá stanice je svoje, každá má velice výrazný styl, takže se podíváte ven a poznáte, kde zrovna jste.

Vaše kniha Podsvětí bývá někdy přirovnávána k trilogii Metro od Dmitryho Glukhovského. Můžeme tam skutečně najít nějakou podobnost?

Nevím, jestli přímo podobnost, ale inspirací mi určitě byla. Tahle série je skvělá, moc se mi líbila. Zaujala mě hlavně tím, že každá stanice moskevského metra má svůj politický systém, vlastní zřízení. Že tam autor propracoval odlišnosti jednotlivých stanic.

Jaké další knihy rád čtete?

Nemám vůbec vyhraněný žánr. Kniha mě prostě musí bavit. Mám problém, že jakmile mě něco nezaujme na prvních pár stránkách, tak to odkládám. Třeba Hemingwayovu klasiku Stařec a moře jsem nedočetl… Na druhou stranu opravdu nadšený jsem byl z Národní třídy Jaroslava Rudiše. Rudiš je podle mě asi nejlepší spisovatel v českém literárním rybníčku.

Kolik času jste kvůli knize musel strávit v metru?

Hodně! (smích). Jezdil jsem třeba i 12 hodin v kuse, až mi z toho bylo blbě. Lezl jsem i do míst, kam se správně nesmí. Třikrát mě málem srazil vlak, ale stálo to za to.

Jak jste věděl, kam a kudy lézt?

To jsem využil svoje kamarády z Prahy. Někteří se pohybují ve sprejerské komunitě a ti si vždycky najdou cestu kamkoliv... Ale pomáhali mi s tím přátelé a známí ze všech vrstev společnosti.

V knize Podsvětí jste využil spoustu zajímavostí o metru, o symbolech i o mytologii. Kde jste tyhle střípky sháněl?

Hodně mi pomohly zážitky jiných lidí z metra, které jsem sbíral. Bavil jsem se i s lidmi, kteří v metru pracují. Věděli jste třeba, že na Můstku eskalátory v různou denní dobu jezdí jinak rychle? Nikdo neví, čím to je. Nikdo tu rychlost schodů neřídí, mají jet pořád stejně, ale přitom si žijí vlastním životem… Metro je jeskyně města, tak jsem se snažil v knihách zjistit hodně informací i o jeskynních malbách. A pak jsem se nechal inspirovat i u autorů beletrie. Kromě toho Glukhovského třeba Neilem Gaimanem nebo Stephenem Kingem.

Rozhovor s autorem vedl Radek Blažek

Podsvětí