Domácí stránka › Žánry › Učebnice, vzdělání › Literární vědy › Přivtělení a morálka - Pojetí tělesnosti ve filosofii Friedricha Nietzscheho

Přivtělení a morálka - Pojetí tělesnosti ve filosofii Friedricha Nietzscheho

Chavalka Jakub

Nakladatel:	-
Jazyk:	česky
Pořadí vydání:	1.
Rok a měsíc vydání:	2014/09
Počet stran:	378
Typ, vazba:	Kniha, paperback
Formát, hmotnost:	93 × 191 mm, 368 g
Více podrobností

Klubová cena:	270 Kč
Běžná cena:	~~360 Kč~~
Ušetříte:	90 Kč
Kolik zaplatím za dopravu? Informace o dopravě Osobní odběr - Zásilkovna: od 49 Kč Kurýr - WE\|DO: od 79 Kč Kurýr - PPL: od 79 Kč ČP - Balík do ruky: od 69 Kč

- +

Přidat do košíku

	Skladem u dodavatele
	Expedujeme do 15 prac. dnů.

Informace o dostupnosti

Zboží skladem u dodavatele obvykle zajistíme a předáme dopravci do 15 pracovních dnů. Pokud se jedná o cizojazyčný titul, který je skladem v zahraničí, může se doba dodání prodloužit na 60 dní.

Poslední změna: 17.12.2024 19:09

Sledovat titul
Recenze (0)
Odkazy a akce (0)
Komentáře (0)

Anotace

Kniha se nejprve pokouší vymezit metodologické principy Nietzschova zkoumání těla a tělesnosti prostřednictvím pojmu fyziopsychogie (Physio-Psychologie). Jedná se o specifický způsob chápání morálních soudů jako symptomů tělesných stavů. Metodou fyziopsychologie Nietzsche odhaluje za morálními soudy to, co je v nich zamlčeno, a ukazuje, že jejich zdrojem je vždy nějaký pud či instinkt. První oddíl pojednává o procesu přivtělení (Einverleibung), který stojí podle Nietzscheho v základech antropogeneze. Aby se člověk ustanovil jako druh schopný přežití, musel si přivtělit určitá schémata, jež tvoří jeho základní druhovou výbavu. Tato přivtělená schémata nutně musela být omylem, jak ale Nietzsche zdůrazňuje, v antropogenezi nešlo o pravdu, nýbrž o pevné zakotvení člověka ve světě. Druhý oddíl přistupuje k problému těla a tělesnosti z odlišného hlediska. Důraz je kladen na vztah těla a morálky, přičemž do popředí vystupuje pojem vůle k moci. Při bližším pohledu se však ukáže, že v prvním oddílu je vůle k moci rovněž neustále přítomna, nikoli ovšem jako hlavní předmět zájmu, nýbrž jako interpretační nástroj. Dalo by se proto říci, že vůle k moci spojuje oba oddíly a syntetizuje jejich perspektivy.