Nekonečná láska

Když jsem četla anotaci na knihu s názvem Nekonečná láska ještě před jejím vydáním, věděla jsem, že si tuto knihu musím přečíst. Již samotný název mě vrátil o pár let zpátky. Zase jsem se viděla očima malé dospívající slečny, která by chtěla prožít lásku na celý život. Nekonečnou lásku.

Scott Spencer se narodil roku 1945 ve Washingtonu. Spencer je autorem, jehož deset románů je dle časopisu New York Times zařazeno do bestsellerů. Některé z jeho románů byly i zfilmovány. Nekonečná láska (Endless Love) v originále vyšla roku 1979 a byla dokonce dvakrát zfilmována. Její novější filmová verze stále ještě běží v některých kinech.

Kde začít? Asi tím, že jsem od Nekonečné lásky čekala pořádnou slaďárnu a zároveň jsem se bála, aby toho cukrování nebylo až moc. Ale k mému velkému překvapení se o typickou červenou knihovnu nejednalo. Představte si, že jste zamilovaní tak moc, že byste udělali cokoliv, abyste mohli být neustále po boku drahé polovičky. To se přesně stalo Davidovi Axelrodovi. Mladíkovi, který je hlavním hrdinou příběhu. David je poprvé zamilován. Píše se rok 1967. Jeho láska se jmenuje Jade a je v tom stejně po uši jako David. Až do té chvíle, než Davidovi začne docházet, že od Jadeina otce dostal na měsíc zákaz vstupu do jejich domu. V tu chvíli se příběh začne odvíjet trochu jiným směrem, než jsem očekávala.

Čekala jsem zapomnění, skloněnou hlavu a poslušnost. Prostě cokoliv, jen ne to, co se v hlavě zrodilo Davidovi. Podpálí dům své lásky. Ale co je horší, celá rodina Butterfieldových je uvnitř. A v tu chvíli, ačkoliv to ještě ani netuší, se mu začne bortit půda pod nohama. Z původního hrdinsky zamýšleného činu se stane jeho noční můra. Pobyt v léčebně, nekonečně mnoho vyšetření a rozhovorů, odloučení nejen od své rodiny, ale hlavně od Jade, zákaz styku nejen s ní, ale i s celou jeho rodinou. A místo toho, aby jeho láska zhasla, rozhoří se daleko silnějším plamenem a David má pouze jeden cíl - najít Jade.

Po propuštění z léčebny se pouští do hledání rodiny Butterfieldů. Je mu jedno, že má zákaz se s kýmkoliv z nich spojit, jeho láska a touha je daleko silnější než jakýkoliv zákon. Spousta napsaných a neodeslaných dopisů, vysvětlování, telefonní hovory, které končí hned po zvednutí sluchátka volaného. Ale David nepřestává věřit a i přes všechna proti balí své věci a bez rozloučení se vydává vstříc své lásce. Neví, zda-li Jade ještě někdy spatří, ale nedokáže se s tou představou smířit. Má jí totiž plnou hlavu, plné srdce a ví, že jí toho musí ještě spoustu povědět. Což se mu i podaří, i když za zcela jiných okolností, než si představoval. Pořád je v něm něco, co by chtěl ostatním povědět, ale neudělá to. Myslí si, že když to v sobě pohřbí dostatečně hluboko, nikdo se nic nedozví a bude to tak lepší pro všechny. Ale pravda pak začne vyplouvat na povrch právě v okamžiku největšího štěstí a David je nadobro ztracen. A nebo spíše spasen? Jak daleko je možné v lásce zajít? V jakém okamžiku se z lásky stává závislost? Dá se od této závislosti nějak osvobodit? A nebo zanechá stopu v srdci napořád?

Příběh je vyprávěn retrospektivně a pěkně od začátku - od osudné noci, kdy to všechno vypuklo. Přesněji řečeno noci, kdy David úmyslně založil požár domu své lásky a její rodiny. Vyprávění je z úst samotného Davida, takže se toho o něm spoustu dozvíme. Dětství neměl jednoduché, jeho rodiče byli zarputilí komunisté, kteří uznávali řád, vytrvalost a kázeň. Nejvíce mě v příběhu zaujala Davidova matka Rose, na které je v příběhu dobře vidět, jak se člověk během života a společně s novými zkušenostmi mění. Z šedé myšky se stává vyzrálá žena, která ví, co od života očekává. Ale ví to i její syn? Jak moc je schopen obětovat pro své štestí? Rose není jedinou, jejíž proměnu můžeme sledovat. V příběhu se mění každý. Jen ta Davidova láska k Jade je pořád silnější…

Nekonečná láska je rozdělena na dvě části. V první části se David zpovídá z toho, co udělal své lásce. Vylíčí nám dopodrobna své pocity, svěří se nám se svou hlubokou a upřímnou láskou, kterou v sobě nosí a která přetrvává, ačkoliv by mnozí již přestali doufat. Projdeme spolu s ním léčením, které musel podstoupit jako nejmírnější formu trestu za svůj bezmyšlenkovitý čin. Ve druhé části se spolu s ním snažíme proměnit jeho dlouhý sen v realitu a hledáme spolu s ním. Jade. Jade, která jakoby stála vedle něho, kterou cítí ačkoliv je osamocený. Ona bude stále s ním. On bude stále s ní. Ať se děje cokoliv.

Kniha se mi svým způsobem líbila. Dovolila mi poznat to, co jsem prozatím ve svém životě neprožila. Nekonečnou lásku bych doporučila všem, kteří touží po úteku do světa nekonečné lásky a sebepoznání. Lásky za jakoukoliv cenu. Ale pozor, pokud nejste v dobré náladě, čtení této knihy nechte na později. Ptáte se proč? Kniha ve mně vyvolala nejen spoustu vzpomínek, ale také množství rozporuplných pocitů, které bych při skleslejší náladě procítila ještě intenzivněji. A to už bych pak měla pocit, že už toho více nevydržím.

Autorka recenze: Monika Štěpková
http://monushka6.webnode.cz/

K této knize jsem se dostala trochu zvláštní cestou - seděla jsem v kině a poprvé viděla trailer na film, který tvrdí, že je zfilmovanou verzí této knihy. V hlavní mužské roli Alex Pettyfer, kterého můžete znát z filmu "Bez kalhot" nebo "Jsem číslo čtyři". V té ženské roli se zase seznámíte s Gabrielou Wilde, která je opravdu nádherná a už se mihla na stříbrném plátně v hororu "Carrie", slavném románu od Stephena Kinga.

Když jsem tento trailer viděla, říkala jsem si, že to snad nemůže být více kýčovitější. Už jen ten název! Nekonečná láska... Přesto jsem zkrátka ta cílovka, pro kterou jsou tyto filmy točeny, a tak jsem o filmu začala přemýšlet. Může to být ta správná romantická dojárna, jaké mám já ráda. Když jsem se o tom pak bavila s kamarádkami, které jsou, stejně jako já, fanynkami Nicholase Sparkse, domluvily jsme se, že na to prostě půjdeme.

Film se mi opravdu hodně líbil. Byl sice strašně přeslazený a celkově mi to přišlo trochu hloupoučké, přesto jsem si to užívala. Bavilo mě, jak byl film udělaný v "retro" stylu, ale přesto si tam hlavní hrdinové textovali přes iPhony. Líbily se mi ty kýčovitosti, protože to je zkrátka přesně to, o čem všechny holky sní a rády se na to dívají.

Z filmu jsem byla opravdu natolik okouzlená, že jsem si doma i pouštěla soundtrack, který je opravdu plný skvělých písniček. Například: Pumpin Blood - NoNoNo, All of me - Tanlines nebo Peaches - In the Valley Below. Pokud vás to zajímá, pusťte si alespoň tyhle tři písničky na youtube, věřím, že se vám budou líbit. Já jsem je zařadila do svého každodenně pouštěného playlistu a pořád mi hrají v hlavě. Alespoň tu první, tu budete určitě znát už jedné reklamy a líbí se snad každému.

Když jsem tedy započala takovou svou malou velkou posedlost tímto příběhem, přirozeně jsem se začala shánět po knížce.

Když jsem knihu získala jako recenzní výtisk od Míši Rosové, byla jsem vážně úplně nadšená a ještě ten den, kdy mi knížka přišla, jsem běžela na poštu, abych jí měla co nejdříve...

Přesto ale přišlo něco, co jsem vážně nečekala a nechápu to do dnes.

Když jsem knížku rozečetla, uvědomila jsem si, že čtu úplně jiný příběh, než na jakém jsem byla v kině.

Opravdu se mi nikdy nestalo, aby se nějaké filmová a knižní varianta tak moc lišily.

Knížka a nový film měly společné pouze jména hlavních hrdinů. Jinak nic.

Zatímco ve filmu je vám představeno takové to klasické namlouvání, zamilování a pak zákaz rodičů, aby se mladý pár, který se naprosto zbožňuje, dále vídal... v knížce je to úplně opačně.

Film končí tak, že se otci hlavní hrdinky, který je mimochodem naprosto proti tomu, aby se ti dva stýkali, podaří nešťastnou náhodou zapálit dům a David, hlavní hrdina, ho zachrání a tím si ho znovu získá na svou stranu...

V knížce to probíhá tak, že David již s Jade dávno chodil a Hugh, otec Jade, jim nařídil, aby si od sebe dali 30 dní pauzu, než oba dva dokončí ročník na střední škole, protože se díky tomu, že byli stále spolu, nemohli vůbec učit a ani se pořádně nevyspali...

Ale protože je David Jade naprosto posedlý, nevydrží bez ní ani pár dní a napadne ho spásná, ale opravdu naprosto katastrofická myšlenka - zkusí jen tak na oko podpálit jejich dům, aby pak mohl celou rodinu zachránit, a tak být za hrdinu a dál se s Jade vídat.

Přirozeně se mu to vymkne kontrole a dům podpálí úplně celý. Když se přijde na to, kdo to udělal, je okamžitě považován za psychopata a začne soudní řízení, ve kterém je ustanoveno, že se nesmí už k celé rodině Jade ani přiblížit a na dva roky bude zavřen do nápravného zařízení...

Celá knížka tedy začíná dost depresivním způsobem a vlastně tak i pokračuje. Dost vás to šokuje, protože takovou knihu si chcete přečíst proto, abyste si u ní odpočinuli, ale tahle knížka vás nějakým způsobem spíš táhne dolů.

Přesto se vážně dobře čte, protože je plná skvělých myšlenek, které se Davidovi honí hlavou a vy máte chuť si je všechny podtrhnout a vypsat, protože se v nich sami taky dokážete najít.

Knížka je ale plná spíš polemizování nad životem, než nějaké akce.

Na příběhu je také zvláštní, že si spisovatel nebere žádné servítky a popisuje vše do podrobných detailů - hned na prvních stránkách se dočtete o análním sexu. Autor se také nebojí popisovat pohlavní styk při dívčině menstruaci...

Věřím, že se Scottu Spancerovi povedlo společnost v roce 1979, kdy tato kniha poprvé v USA vyšla, lehce šokovat, ale přinesla přesně to, co si lidé přáli. Divokou lásku a popis správného hippieského života, kterým žila Jade a často mi tak připomínala i Jane z Forresta Gumpa.

Je opravdu zvláštní, že u nás poprvé až v roce 2014 a nikdo o ní nic nevěděl a naprosto se na ní zapomnělo, ačkoliv to byl naprostý bestseller a ze Scotta Spencera udělala kniha uctívaného spisovatele. Ale to udělal ten politický systém, ve kterém se naše země v té době nacházela.

Přesto je dobré si taky připomenout, že kniha byla zfilmovaná již před tím v roce 1981. Ve filmu si zahrála Brooke Shields, kterou jistě znáte ze seriálu "Džungle rtěnek" nebo z filmu "Chlupatá odplata". Tenhle film se mi líbil mnohem víc, protože odpovídal přesně knížce a je natočen mnohem víc citlivě a vykresluje tak přesně atmosféru příběhu.

Přesto můžu říct, že se mi kniha i nový filmy líbily, přestože spolu neměly skoro nic společného. A pokud jste romantická a citlivá duše, tuhle knihu si přečtěte, mohla by se vám líbit. :) Pak si ovšem pusťte tu starou zfilmovanou verzi, ať se zbytečně nerozčilujete.

Hodnocení: 4/5

Autorka recenze: Jana Vepřeková
http://yan-ny.blog.cz/

Kniha Nekonečná láska od Scotta Spencera vyšla poprvé v originále už v roce 1979. Podle knihy bylo v roce 1981 natočeno i romantické drama s Brooke Shieldsovou, Martinem Hewittem a Tomem Cruisem v hlavních rolích. V letošním roce se příběh dočkal svého druhého filmového zpracování a poprvé i českého knižního překladu.

Hlavním hrdinou i samotným vypravěčem je mladý David Axelrod, který prožívá vášnivý vztah se svou první velkou láskou Jade Butterfieldovou. Láska Davida k Jade je hluboká, stravující a nepopsatelně silná.

David svůj příběh vypráví od chvíle, kdy mu byl do domu Butterfieldových a kontakt s Jade na jeden měsíc zcela zakázán. Pro mladého chlapce je ale měsíc zcela neúnosně dlouhá doba. Netouží po ničem jiném, než se znovu setkat s Jade. Zoufalý David tak volí zcela zoufalé a tragické řešení. Rozhodne se na verandě domu Butterfieldových založit malý a zcela bezpečný požár.

David doufá, že celou rodinu zachrání, vyvede ji z domu, a tím se opět vrátí do jejich rodinného kruhu a ke své lásce. Požár je ovšem mnohem větší, než plánoval, a má velmi dramatické důsledky.

David je za svůj čin stíhán policií a později soudem dostává nařízenou psychiatrickou léčbu na klinice. Když se David dočká propuštění, zkouší začít žít a fungovat zase od začátku. Jenže jeho city k Jade jsou pořád stejně silné a on se tak pouští do navázání a obnovení styků s rodinou Butterfieldových, přestože má jakýkoliv kontakt s nimi soudem přísně zakázaný.

Následují tak anonymní telefonáty a zoufalé dopisy. Naprosto posedlý David je ochoten udělat cokoliv, aby Jade našel. Podaří se mu to? A pokud ano, má jejich láska šanci ustát tragickou minulost i křehké duševní rozpoložení?

Pokud už třeba jen podle názvu nebo obálky očekáváte červenou knihovnu, nemůžete se mýlit víc. K prvoplánovým sladkým romancím má Nekonečná láska skutečně hodně daleko. Příběh Scotta Spencera je smutný a poměrně hodně depresivní.

Je to příběh plný velké, posedlé, zoufalé a až nezdravé lásky, duševní lability i smutné životní reality. Návdavkem k tomu je v určitých pasážích plný otevřeně a detailně popsaných ne zcela typických sexuálních scén.

Nekonečná láska je psána poměrně hodně rozvláčně a děj tak ubíhá hodně pomalu. Rychlejší spád je to, co knize citelně chybí, ovšem díky tomu zase o to více pocítíte sílu Davidovy nekonečné lásky. Scott Spencer umocňuje atmosféru příběhu i určitou dávkou poezie, protože jeho styl je plný rozmanitých přirovnání.

Nekonečná láska je velmi netradiční milostný příběh. Pro svoji nepopiratelnou dávku originality určitě stojí za přečtení. Doporučuji ovšem číst v době vlastního dobrého duševního rozpoložení.

Autorka recenze: Eva Šamánková